Prcik & Lujan v Irsku
Varit moc neumej, ale krajinu tu maji peknou.
Hlavni strana|Archiv 12|Archiv 11|Archiv 10|Archiv 9|Archiv 8|Archiv 7|Archiv 6|Archiv 5|Archiv 4|Archiv 3|Archiv 2|Archiv 1
Vanoce jsou za za nami...
Tak uz je to za nami. Nebylo to spatny, ale na rok si od toho zas rad dam pokoj. Prcik ozdobila stromecek, umelej, ozdoby jsme si vyrobili samy.
Lujan udelal salat, a na pekl rizky.
Vsechno jsme to snedli...
A rozbalili si darky. Jo, to je nase spolubydlici, ona neni spatna jen je takova, ze se to sni da vydrzet chvilku a potom musim nekam utyct.
Prcik ma obvroskou radost z darku.
V pondeli na Stepana jsme uz musely vypadnou ven, protoze jsme se furt jen cpali, a vypadalo to ze se za chvilku uz budeme jen kulit. Nebylo zrovna jasno, ale ani neprselo a u more byla opravdu zvlastni atmosfera.
Jak slunce prosvitalo mezi mrakama, tak takhle krasne kreslilo po obloze.
Prcik a more.
Svete div se ono taky furt neco kvete, i na vanoce!
A majak sviti.

Nekterym z vas jsem uz posilal veselou historku, jak jsme jeli na vylet. A protoze je tech komentaru dneska sakra malo tak tady je ta historka i pro ostatni.

Vanoce jsme prozili vcelku dobre. Prcik byla jeste 24. v praci a tak jsem pripravoval veceri. Pak jsme to vecer vsechno snedli, rozbalili darky a koukali na Foresta Gumpa v TV. A 25. jsme zacli jist nanovo. Nastesti v pondeli zacali jezdit autobusy a tak jsme vyrazily k mori na nase oblibene utesy. Bylo to vazne pekny a prijemny rozchodit ty tuny bramborovyho salatu. Vtipny bylo, ze kdyz jsme jeli tam, tak jsme se ridice dvakrat ptali jestli vazne jede autobus v pet zpet. A on mam to dvakrat potvrdil. Takze jsme s tim pocitali. Jenze on ten autobus nejel. Nase spolubydlici, ktera vyrazila s nama, se rozhodla ze pojede uz autobusem ve 3, ale autobus popojel jednu zastavku za mestecko, a ridic oznamil cestujicim, ze ridic, ktery ho mel vystridat nedorazil a nedorazi, a tak on ze tady konci. Takze nazdar autobus nejede a nepojede. Mozna ze az v 7. Ridic se sbalil a sel domu. Tak spolubydlici sla zpatky. Nasla nas v hospode, nam to zas tak moc nevadilo, ze jede az v sedm, v hospode bylo hezky, teplo, pivo. No nakonec jsem vyrazily ze uvidime, jestli preci jen nahodou nepojede ten v pet, a nejel. Zkouseli jsme stopovat, ale nikdo nas nevzal. Nakonec jsme se dali dohromady se sesti madarama co taky cekali na ten autobus a jeli dohromady velkym taxikem. Legracni je, ze to vyslo levnejc nez autobus.